Cyklodovolená - den 7. domů

V Choceradech jsme se kupodivu vyspali dobře, i když tam partička venku pařila do 5:30... Špunty do uší a zavřené okno mě zachránily.

Dopoledne jsme ještě kousek jeli podél Sázavy a tam se mi to líbilo moc. Dělám si tu poznámku na příště - více prozkoumat Sázavu. Na oběd v Kouřimi nás to taky zaujalo - malebné, staré městečko, ale jaksi málo živé? Prý je tam odliv lidí i služeb, říkala paní majitelka cukrárny.

A pak jsme frčeli dál přes kopečky a vesničky, všude je tu pěkně! Jenže pak se otevře výhled na Polabí a já pookřeju, přeci jen jsem člověk z placky a mám ráda výhledy do krajiny. Hned si připadám skoro už doma. 

Vlak z Poděbrad jsme akorát krásně stihnuli, i s načepováním volně tekoucí poděbradky kdesi v polích. A v Hradci na starém dobrém MR jsme dali rozbor a zhodnocení výletu. 

Vše klaplo na výbornou, nula defektů, žádné zmoknutí, slušné ubytování, hromada zážitků a prima pocit ze sportovního výkonu. Dnes to hodilo 67 km a celkově za ten týden 323. A už rozmýšlíme, jak bude vypadat příští cyklodovolená. 😊

Cyklodovolená - den 6. Chocerady

Zahájili jsme návrat - nebo tak mi to aspoň přijde, když jsme dnes jeli převážně na východ. Ale pořád to byl výživný výletní den, jeli jsme podél tří řek - Berounky, Vltavy a Sázavy, nebe se vytrvale mračilo, ale zůstali jsme v suchu. Co do počasí to byl možná nejlepší den, protože nebylo takové vedro. Jen těch kilometrů bylo trochu moc (71).

Místa, která se mi líbila: kultivované centrum v Dobřichovicích, divoká rokle u Jílového, viadukt u Žampachu, řeka Sázava na spoustě míst...

A taky jsem u sebe zjistila zvláštní syndrom: často jsme jeli přes nějakou lávku pro pěší a kola a já u toho říkám: Jé, to je pěkná lávka. Kolik asi stála? 😁

Cyklodovolená - den 5. Chrustenice

Dnes jsme se nikam nepřesouvali, v Karlštejně spíme dvě noci. Dopoledne jsme si dali prohlídku hradu - císařských komnat. Klasickou prohlídku hradu nebo zámku jsem neabsolvala aspoň 15 let - nebavily mě ty dřívější často mechanicky odvykládané seznamy jmen a letopočtů. Tak jsem byla zvědavá, jestli třeba tady doba pokročila. No, tak napůl... Bylo to trochu zajímavé a trochu uspávací. Ale jsem ráda, že jsem to uvnitř viděla. 

Odpoledne jsme zajeli k lomu Amerika. Je fakt takhle krásně modrý. 

 

Přes obec Svatý Jan pod Skalou (moc hezké místo!) jsme pak pokračovali do Chrustenic za mojí spolužačkou z gymplu a tam jsme strávili celý večer. Pohoda a 37 km k tomu 😊

A ještě musím dodat, že vedro zvládáme dobře, nejlepší trik je namočit si tričko a nebo rychlá jízda na kole a k tomu hodně studeného pití. Nezmokli jsme ani jednou, vítr nás neodnesl. 😊

Cyklodovolená - den 4. Karlštejn

Dnešek se taky počítá do cyklodovolené. Přesouvali jsme se ke Karlštejnu, v nohách máme zase 54 km a jeden kopec se táhnul celé 4 km, až jsem místy radši šla pěšky 😁 Takže - výživné!! Ale dost času jsme jeli podél Berounky a takhle nějak idylicky jsem si to představovala. 

Při jedné pauze jsme se nachomejtli ke krmení nutrií. Místní paní to zahajuje zvučným voláním "holčičky" přes celou řeku. A pak jí připlavou takovéhle macandy. Má pro ně nachystané pečivo, mrkve a jabka a naučila je žrát jí z ruky. 

Z Berouna to byla moc pěkná cesta, ale začalo se to hodně mračit a zvednul se silný vítr. Tak jsme trochu přidali... a kupodivu jsme to akorát stihnuli. Dojeli jsme do penzionu v Karlštejně a rozpršelo se. 😊

Teď večer už je zase fajn a pod hradem je zajímavě liduprázdno, většina podniků je zavřená. 

Cyklodovolená - den 3. Berounka

Dnes to konečně začíná vypadat jako cyklodovolená a můžu i napsat počet ujetých kilometrů do prvního odstavce (54) a ne to schovávat někam na konec. 😁

Byla to příjemná cesta, pořád do kopce a z kopce, hezké výhledy do zvlněné krajiny, dostatek občerstvovacích zastávek. Když už byl kopec moc dlouhý, zase jsme hráli nějakou hru, třeba doslovný překlad názvů okolních vesnic a měst do angličtiny (Sinnheads jsou Hřešihlavy, Townhall je jasný, a tak  podobně).

Dnes bydlíme v hotýlku u Berounky (bývalá zotavovna), je tu klídek a pohoda, válíme se na lehátkách u bazénu 😁

Cyklodovolená - den 2. stále Plzeň

Dnešek se moc vydařil. Dopoledne mě nadchlo místo zvané Depo 2015. Jsou bývalé vozovny dopravního podniku, které dnes přetváří na kulturní a kreativní centrum, sídlí tam malé obchůdky, kavárna, restaurace, sekáč, výstavy, dílny, venku komunitní zahrádky a hřiště, kde je spousta dětí. A je tam veliká pohoda a klid.

Druhá pecka dne byla vyhlídka z věže kostela sv. Bartoloměje. Cestou  ještě viděli "kostelní půdu" s bezva komentářem od mladých průvodců.

A třetí vrchol dne - komentovaná prohlídka plzeňského pivovaru. Klobouk dolů! Velmi profi připravené, nejen povídání od průvodce, ale i návštěvnické expozice, kde jsme mohli zapojit všechny smysly... Ano, i chuť! 😁 A leckde nám ukázali i reálný provoz. Třeba ve stáčírně jsem měla voči navrch hlavy! To byl cvrkot! Za hodinu tam sjede z linky až 120 000 lahví. Po dnešku mám mnohem víc respektu k plzeňskému pivu 😊

PS. Dnes jsme na kole ujeli 5,4 km. Těžký den. 😁

Cyklodovolená - den 1. Plzeň

Dojeli jsme včera vlakem do Plzně a první dojmy jsou  velmi dobré. Objeli jsme si centrum města a pak jsme jeli podél řeky Radbuzy na jih. V centru to žilo, mají tu krásný pás parků, spousta otevřených podniků (a to byla neděle večer), na náplavce taky živo. Cyklostezka podél řeky mě nadchla, široká, podél zalidněných sportovišť, nové výstavby i starých industriálních komplexů. Člověk šlápne do pedálů a za chvilku neví, že je ve 180tisícovém městě.

Po návštěvě Kodaně jsme na Hradec koukali hodně skrz prsty a po prvním půldni v Plzni to máme zrovna tak. 😁

Tady mě ještě hodně zaujal dům s designovou dírou uprostřed. Kolik bytů tam mohlo být... A není. 

Úplně nevím, jestli se mi to líbí nebo ne... Ale parkoviště pro auta ve třetím patře mi přijde uhozené.