Řím - den 5.

Dnes jsme se chtěli podívat na tzv. EUR distrikt, úplně moderní čtvrť Říma - a zrovna náhodou tam odpoledne startovala poslední etapa Giro d'Italia. 

A startovalo se od nejslavnější budovy celé čtvrti - takové hranaté Colosseum, z r. 1936. Mělo to tam prima atmosféru.

Před startem jsme stihnuli procházku a oběd. Tenhle kostel z 50. let se mi taky líbil a měl skvělou akustiku (otestováno zpěvem, byli jsme tam sami). 

Jinak čtvrť už se mi tak moc nelíbila. Nějak tam ztratili ze zřetele člověčí měřítko, moc to tam nežilo. 

Ovšem Giro byl zajímavý zážitek - na startu jeli pomalu, to jsme viděli cyklisty i jejich mohutný doprovod. Ale když za hodinu projížděli znovu okolo plnou rychlostí, bylo to jako vlak - prohučelo to okolo asi za 10 vteřin a s člověkem akorát zamávala tlaková vlna. Měli jsme na dosah ruky, neviděla jsem skoro nic, ale bylo působivé! 

Večer jsme zase rádi zapluli do uliček starého Říma. 

Řím - den 4.

Dnes už to bylo všecko dle mého gusta 😊

Muzeum moderního umění MACRO, které vzniklo proměnou bývalého pivovaru.

Skvělý oběd. Špagety Carbonara je tak jednoduchá a tak dokonalá věc. 

Pak jeden moc příjemný komplex obytných domů. Mělo to vrátnici, tak jsme se tam vetřeli - na doporučení Adama Gebriana - jako že jdeme na slovenskou ambasádu.

Takových komplexů je tu spousta. Má to zajímavou architekturu, hodně zeleně a asi i nějak ohraničený vstup. 

Večer pak vycházka s Danem a jeho kolegy a ta končila v olympijské vesničce z r. 1960. Vypadalo to jako moc fajn bydlení.

Domy byly různých tvarů a velikostí a byl tam klídek. A dokonce tam bylo náměstí Jana Palacha a jeho památník. 

A na konec ještě jedna červená fotka:

Řím - den 3.

Dnes asi poslední "povinný" bod - bylo potřeba mít kešku z Vatikánu. Ale bylo tam na nás moc lidí, tak jsme zase šli dál. (Často nás cizí lidé vyfotí tak, že nám chybí kus noh. 😁 Ale věžičky jsou celé!) 

A konečně zase něco, co nás baví víc:moderní architektura. Tohle je stavba Zahy Hadid a je to muzeum umění. 

Vevnitř byla skvělá dočasná instalace - kruhová maxi sofa. Bezvadně by se tam leželo, kdyby to tam muzejní paní furt nepeskovala - co se tam nesmí dělat. 

Další zajímavost - sportovní hala krásné konstrukce. Zrovna tam končili malé gymnastky, 

A nakonec koncertní sály zvláštních tvarů. Architekt Renzo Piano. To jsme jen nakoukli a mazali domů, protože... 

.... dnes měla být stávka metra, ale dopolední časový rozsah neplatil - metro normálně jelo a jestli po 21.h. večer fakt nejelo, to jsme radši už netestovali.

I takhle divoce někdy vypadá vstup metra. 

A jezdí v něm i kočky na vodítku. Fána se s ní moc snažil skamarádit, ale zatím odolala. 

Řím - den 2.

Vůbec jsme neměli v plánu obcházet antické památky, jenže jsme vystoupili z metra v centru a ono to tam všude okolo bylo. Vtáhlo mě to skoro proti mojí vůli 😁

Přišlo mi to všechno impozantní a fascinující. 

A ty vrstvy času a epoch... 

Chodili jsme až do noci, tady je to všechno posunuté. 

A řeka tady pěkně frčela. 

Řím - den 1.

Tak jsme vyrazili několik dní do Říma. Máme tu zázemí u kamaráda Dana a to je super. První večer jsme si dali procházku v nejbližším okolí, vůbec to tady jako Řím nevypadalo. 

Ale ty stromy - borovice pinie - ty mě baví moc.

Malajsie - ohlédnutí a něco málo o úklidu

Tak už jsme skoro doma, vlak nás veze směr Hradec.

Celá dovolené se moc pěkně vydařila, musím poděkovat Jankovi za tip. Pro mě to byla ideální Asie - teplá a příjemná země, milí lidé, funkční infrastruktura, civilizovanost, uklizeno, vše na pěkné úrovni. Často jsem si říkala - kam se na tohle hrabe Česká republika.

Ještě k té čistotě - občas mě fascinovalo, co všechno se tam uklízí. Skoro to vypadalo jako pře-zaměstnanost.

Chlapík myje fleky na dlažbě. 

Tady se luxuje okrasné jezírko. 

Hlínu ze stavby je taky třeba umýt. 

Tady pán vyžíná trávu, která tam ani není. 

Listí pěkně odfoukat a zamést. 

Tady se myje vstup do mrakodrapu, asi pravidelná rutina. 

Tak už je jasné, proč se mi v Malajsii líbilo 😁 😁 

Jasně že spousta míst nebyla úplně načančaných, v menších městech to bylo tak běžně opotřebované a zašlé. Ale celkový dojem byl fajn. 

Pak jsme ještě oceňovali, že na ulicích s restauracemi a občerstvením byla často volně přístupná umyvadla na umytí rukou. A veřejné záchody byly vždy zdarma. 

Další milá drobnost: včera když se v Kuala Lumpur spustil slejvák, na recepci měli připravené ručníčky a ty nabízeli všem zmoklým příchozím. 

Jo a ještě chci dodat, proč jsme viděli tolik skleníků a foliáků ve strmých kopcích oblasti Cameron Highlands. Je to tam výška nějakých 1600 m. n m., ale z hlediska klimatu a počasí jsou tam ideální podmínky na pěstování. A můžou tam sklízet celoročně. Tak to už asi za to šplhání po kopcích stojí. 

Malajsie - den 14. odlet a jídelní speciál

Už jsme na letišti a v pondělí ráno jsme na Ruzyni.

Dnes už to byl takový přesouvací den, po vzoru Fány jsem si ještě koupila něco na sebe, pak jsme dost zmokli a jinak se nic moc nestalo. 😊

Tak ještě ukážu, co jsme tady celou dobu jedli.

Ve stručnosti: buď nudle nebo rýži. Často to pálilo. A obojí se nám už dost přejedlo 😁

Rýže s omeletou navrchu. 

Polévka s masovými knedlíčky. 

To samo. 

Jídlo z teplého bufetu. Konečně zelenina! 

Výjimka: burger!

Rýže a maso. Fána - už ani nevím. 

Thajská kokosová polévka, boží. 

Libanonské jídlo. Super. 

Další výjimka: skvělý sendvič. 

Korejská restaurace. 

Thajské jídlo, opět bavilo. 

A hádanka na konec 😊 

Vysvětlení: to je jen maketa. Ale tak věrná, ze jsem jim to zkraje věřila, že to opravdové jídlo. Ale když se podíváte na tu nakloněnou polévku, něco tady nehraje. 😁