Cyklodovolená Boskovice - den 4.

Dnes jsme trochu pojezdili Boskovice na kole. Záda jsou zase o něco lepší a hlavně - jezdit na kole je asi tak nejlepší aktivita, hned po nehybném ležení na boku 😁 Nejhorší je stát a druhé nejhorší chodit.

Omrkli jsme  židovský hřbitov na kraji Boskovic. 

Dál jsme moc plán neměli - ale měli jsme štěstí. Zrovna když jsme jeli okolo židovských lázní, vycházel z nich průvodce a přizval nás. Tak jsme se dostali i dovnitř synagogy a do židovského muzea. Mají tam moc pěkně udělanou expozici o židovských komunitách v celém Česku. 

A z průvodce se vyklubal Fánův spolužák z VŠ (o rok výše) a hned měli společné známé. On byl ochotný už před tím - a teď o to víc. Tak nás vzal i na půdu a do dalších míst židovského obecního domu, kam se běžně nechodí. 

Pak malá etuda okolo výběru obědové restaurace... Fána si to umí užít. 😁 

A ještě pár fotek z našeho moc pěkného bydlení. Zvenku je to docela běžná novostavba...

... a vevnitř překvapí takovéhle vnitřní atrium.

Vlastně je to mrhání zastavěným prostorem? 😉 Nebylo by to špatné, ale působí to trochu uměle a nevyužívaně. (Kola jsou naše a hned zmizí.) 

Cyklodovolená Boskovice - den 3.

Ještě že máme věrnou čtenářku blogu paní M. Na včerejší příspěvek mi napsala, že takové trable se zády taky měla a že pomohla injekce a terapie. Aha - injekce?? Opět mě nenapadlo, že není potřeba to jen nějak přetrpět, že v dnešní době jsou i jiné metody.

Tak jsem si poseděla 3 hodiny v chirurgické ambulanci a dostala (cituju) dvě včeličky a prášek na bolest - a vida, teď k večeru je to o dost lepší 😊

Odpoledne jsem strávila na prostorné terase našeho bytu, s krásným výhledem a vlastně se mi tam moc líbilo. Mám k tomu bezva čtení - čtu zrovna (okem korektorským) odborný text mojí kamarádky. Tak jsem na to měla čas i klid.

Fána mezitím projezdil okolí Boskovic a lovil kešky, taky obstarává nákupy, vaří mi kafe, myje nádobí a vůbec, má perné dny. Taky jsme se večer spolu dívali na film - v televizi!! To možná byla naše premiéra. 

Pár fotek od Fány:

Cyklodovolená Boskovice - den 2.

Hlavní magnet dneška: jeli jsme do Jevíčka, kde Fánův kamarád pracuje ve firmě Mars, která vyrábí padáky. Měli jsme slíbenou malou exkurzi.

Bylo to báječné!!! Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí - o typech padáků, jejich nejdůležitějších vlastnostech (např. nenechat člověka moc žuchnout na zem), materiálech, využití, světové konkurenci a tak. Viděli jsme výrobu i práci šiček. Je to věda a tahle firma patří ke světové špičce. A kdo z nás to věděl? 😊 

Vyfotila jsem si jeden detail: střih na padák. Hodně tu pracují s moderními technologiemi, ale na střihy pořád stačí starý dobrý karton. 

Ujeli jsme dnes 52 km, počasí sluníčkové a i ty moje záda to nějak daly. (Ač pořád chodím jako paragraf.)

Jevíčko:

Hala Jaroměřice:

Boskovice:

Cyklodovolená Boskovice - den 1.

Na úvod téhle cyklodovolené chci zmínit hlavně to, že ani jeden nevíme přesně, jak se to stalo, že jsme zrovna v Boskovicích. 😁

Moje teorie je, že to navrhnul Fána a já souhlasila - protože přeci všude je pěkně.

Ale Fána se k tomu moc nehlásí a má jinou teorii - a to už si ani nepamatuju jakou 😁

První den jsme jeli větší část vlakem a kolmo pak z Březové nad Svitavou. Stačí jet o pár set metrů vedle profláklé silnice do Brna a hned je to jiný svět, tak trochu zapomenutý se zdál.

Menší Low Beerova vila cestou... s příšerným novodobým schodištěm. 

... a větší, tam už nic nerušilo. 

A jedna drobnost: zrovna dnes ráno se mi nějak sekly záda a chodím trochu v předklonu. Naštěstí na kole to docela jde. 😁

Řím - den 5.

Dnes jsme se chtěli podívat na tzv. EUR distrikt, úplně moderní čtvrť Říma - a zrovna náhodou tam odpoledne startovala poslední etapa Giro d'Italia. 

A startovalo se od nejslavnější budovy celé čtvrti - takové hranaté Colosseum, z r. 1936. Mělo to tam prima atmosféru.

Před startem jsme stihnuli procházku a oběd. Tenhle kostel z 50. let se mi taky líbil a měl skvělou akustiku (otestováno zpěvem, byli jsme tam sami). 

Jinak čtvrť už se mi tak moc nelíbila. Nějak tam ztratili ze zřetele člověčí měřítko, moc to tam nežilo. 

Ovšem Giro byl zajímavý zážitek - na startu jeli pomalu, to jsme viděli cyklisty i jejich mohutný doprovod. Ale když za hodinu projížděli znovu okolo plnou rychlostí, bylo to jako vlak - prohučelo to okolo asi za 10 vteřin a s člověkem akorát zamávala tlaková vlna. Měli jsme na dosah ruky, neviděla jsem skoro nic, ale bylo působivé! 

Večer jsme zase rádi zapluli do uliček starého Říma. 

PS. Slovo naší dovolené je: packomýtko 😁 Viz foto. 

Řím - den 4.

Dnes už to bylo všecko dle mého gusta 😊

Muzeum moderního umění MACRO, které vzniklo proměnou bývalého pivovaru.

Skvělý oběd. Špagety Carbonara je tak jednoduchá a tak dokonalá věc. 

Pak jeden moc příjemný komplex obytných domů. Mělo to vrátnici, tak jsme se tam vetřeli - na doporučení Adama Gebriana - jako že jdeme na slovenskou ambasádu.

Takových komplexů je tu spousta. Má to zajímavou architekturu, hodně zeleně a asi i nějak ohraničený vstup. 

Večer pak vycházka s Danem a jeho kolegy a ta končila v olympijské vesničce z r. 1960. Vypadalo to jako moc fajn bydlení.

Domy byly různých tvarů a velikostí a byl tam klídek. A dokonce tam bylo náměstí Jana Palacha a jeho památník. 

A na konec ještě jedna červená fotka:

Řím - den 3.

Dnes asi poslední "povinný" bod - bylo potřeba mít kešku z Vatikánu. Ale bylo tam na nás moc lidí, tak jsme zase šli dál. (Často nás cizí lidé vyfotí tak, že nám chybí kus noh. 😁 Ale věžičky jsou celé!) 

A konečně zase něco, co nás baví víc:moderní architektura. Tohle je stavba Zahy Hadid a je to muzeum umění. 

Vevnitř byla skvělá dočasná instalace - kruhová maxi sofa. Bezvadně by se tam leželo, kdyby to tam muzejní paní furt nepeskovala - co se tam nesmí dělat. 

Další zajímavost - sportovní hala krásné konstrukce. Zrovna tam končili malé gymnastky, 

A nakonec koncertní sály zvláštních tvarů. Architekt Renzo Piano. To jsme jen nakoukli a mazali domů, protože... 

.... dnes měla být stávka metra, ale dopolední časový rozsah neplatil - metro normálně jelo a jestli po 21.h. večer fakt nejelo, to jsme radši už netestovali.

I takhle divoce někdy vypadá vstup metra. 

A jezdí v něm i kočky na vodítku. Fána se s ní moc snažil skamarádit, ale zatím odolala. 

Řím - den 2.

Vůbec jsme neměli v plánu obcházet antické památky, jenže jsme vystoupili z metra v centru a ono to tam všude okolo bylo. Vtáhlo mě to skoro proti mojí vůli 😁

Přišlo mi to všechno impozantní a fascinující. 

A ty vrstvy času a epoch... 

Chodili jsme až do noci, tady je to všechno posunuté. 

A řeka tady pěkně frčela. 

Řím - den 1.

Tak jsme vyrazili několik dní do Říma. Máme tu zázemí u kamaráda Dana a to je super. První večer jsme si dali procházku v nejbližším okolí, vůbec to tady jako Řím nevypadalo. 

Ale ty stromy - borovice pinie - ty mě baví moc.