Glasgow mě až tak neuchvátil, tak jsem ráno ráda vymajzla pryč. Cestou jsem zastavila v malém městečku Helensburgh. To mě hned potěšilo, to malé měřítko, sobotní trh, normální hemžení lidí, kostel s vitrážemi, malé obchůdky.
Počasí se udělalo takové... skotské... Šedo, vítr, déšť na spadnutí. Ale dál cestou přišel báječný výhled, za tím jsem sem jela. :-)
I dnes zůstává největším zážitkem řízení. Sotva jsem si jakž takž zvykla na jízdu vlevo, přišla další výzva: posledních asi 20 km jsem jela po "single track road" neboli silnici, kde se vejde jen jedno auto. A ještě k tomu zvlněná a samá zatáčka. Ale co chvíli je tam záliv, kde se auta můžou vyhnout. Takže stačí jet velmi pomalu a být připravený čekat nebo trochu couvat a všechno dobře dopadne. :-D
A teď jsem na takovém místním konci světa a je to tady velká romantika. Hlavně s tím deštěm :-D
Jenže já mám nepromokavou bundu, takže můžu na procházku i tak!
Žádné komentáře:
Okomentovat