Na místě to příliš poznat není, prostě zapadlá horská vesnice, sympaticky utopená v zeleni, s horským potůčkem.
Pak jsme vyjeli ještě o něco výš na archeologické naleziště, ale to mě vůbec nezaujalo. Hromada kamení, náznak půdorysu a ještě to bylo oplocené a zavřené. Tak jsme radši šli hledat kešku.
Co mě ale zaujalo velmi, byla cesta nahoru. Jako řidič se zrovna moc nevyžívám v ježdění serpentýn do prudkého kopce, naopak mě to spíš trochu stresuje. Tak jsem hrdá, že jsem to dala 😁 (400 m převýšení na 5 km).
Takhle tady v kopcích včelaří a med má příchuť borovic a tymiánu. Už jsme ochutnali a je prima.
Momentka z cesty zpět... Hlavní třída v městečku Ano Viannos. Silnice je zároveň i chodník, auta tu jezdí běžně. Já si tam připadám jako pirát silnic, co ničí pěší zónu a jezdí lidem přes obývák, ale ono to asi funguje v pohodě.
Žádné komentáře:
Okomentovat