Cyklodovolená - den 7. návrat

Ráno fajn snídaně s našimi hosty, zabalit se a frčet.

Teda, posledních asi 20 km na nádraží v Českých Budějovicích a moc to nejelo. I na nás dnes dolehly tropy, tak jsem si pořád mokřila vlasy a tričko. 

Cesta vlakem v klidu, bylo vcelku málo lidí. Zajímavá historka byla, když Fána našel zapadlou peněženku i s doklady. Chvilku jsme hledali na internetu a našli jsme spojovací bod - kamarádka zná otce majitele peněženky. Ale to už se majitel sám hlásil ze ztrát a nálezů a průvodčí ho s námi propojila. 

V Hradci jsme dali tradiční dojezdové pivo na Malém Růžku, akorát to moje vypadá jako mrkvový džus (byl to sour ale). 

Výlet jsme vyhodnotili jako naprosto vydařený a hodný zopakování. A těch 360 km si nožky budou chvilku pamatovat. 😊

Cyklodovolená - den 6. České Velenice, Nové Hrady

Dnes jsme vyzráli nad počasím i kilometry. Abychom se dostali dál a šetřili nohy, do Českých Velenic jsme jeli vlakem. To je na samotných hranicích a ještě před r. 1920 to bylo bráno jako rakouské území. Strašně zajímavá historie místa - jak se vytyčovaly nové hranice a dělilo město. 

Ale tam někde se začalo smrákat a zvedat vítr, tak jsme ten nejhorší déšť přečkali pěkně schovaní. 

Dál jsme jeli podél hranic, báječná krajina, maliny v lese, dokonce i sluníčko. Až se to zase trochu pokazilo. Autobusová zastávka je taky kamarád. 

Suchou nohou jsme pak už dojeli do Nových Hradů. Toto je hrobka Buquoyů (přečíst to neumím, ale místo to bylo pěkné). 

Trocha venkovské romantiky cestou do Petříkova. 

Pak se zase schylovalo k dešti, ale stačilo 10 minut počkat a pak jet po okraji dešťového mraku a dobrý. Díky pauze jsme aspoň objevili nový minipivovar Bejval v Olešnici. 

Domů jsme přijeli ještě později než obvykle, ale aspoň jsme měli hezkou oblohu i s borovanskou "řadící pákou". 

V noci pak dorazil synovec s přítelkyní, jedou zrovna na Šumavu, tak jednu noc přespí v našem apartmánu. Moc milé setkání. 😊

Dnes 53 km a jelo to docela dobře! 

Cyklodovolená - den 5. Hluboká nad Vltavou

Dnes jsme si dali pravý odpočinkový den, což znamená, že jsme na kole ujeli jen 33 km 😁 Do Českých Budějovic jsme mazaně jeli vlakem a odtamtud pak už zase na kolech do Hluboké. 

Návštěva zámku mi zněla jako prima nápad, ale až na místě mi došlo, že se mi takový typ staveb a interiérů moc nelíbí. Je to na mě příliš okázalé a přezdobené, málo účelné. Hned si představuju údržbu střechy nebo fasády, vytápění, mytí oken... Ale co já vím o tom, co obnáší potřeba reprezentovat rod a jeho postavení. 

Co nakonec bylo mnohem zajímavější - sportovní a zábavní areály podél řeky, a to jak v Českých Budějovicích, tak v Hluboké. Bezvadně tam kombinovali hřiště pro nejmenší, sportoviště na všelijaké sporty, občerstvení, posezení, minipódium, mlhoviště, půjčovny vybavení, a tak... Tam to žilo!!! 

I mě to nakonec strhlo do akce. Slacklinu jsem musela zkusit. 

Občas se dařilo a občas ne 😁

Celý areál jsme jim tam tiše záviděli a vymýšleli jsme, kde by se něco takového mohlo objevit i Hradci. (A teď si čtu, o kolik barvitěji to popsal Fána na svém blogu.)

Cyklodovolená - den 4. jedeme do zahraničí

Dnes jsme navštívili Francii, Velkou Británii a USA. Samozřejmě na kole. Na všechno máme fotku jako důkaz.

Pak se nám připletlo do cesty toto:

A nakonec se ukázalo, že i Fána tady má svoje panství. 

Je to pěkný nápad - nic tu není, jen pár chalup kdesi za Suchdolem nad Lužnicí, ale jména v mapě mají velkolepá. Tak jsme sem museli jet.

Další pozoruhodnost: viděli jsme soukromé minimuzeum letadel a Fánovi se poštěstilo sedět ve vrtulníku, který mj. byl i ve filmu Za trnkovým keřem. 

A poslední fotka naznačuje drama... ale nakonec to tak hrozné nebylo. Fánovi zničehonic začalo ucházet kolo. Dvakrát dofouknul a potřetí radši vyměnil radši duši. 

To pro mě mnohem větší drama bylo, že dnešní výlet vydal na 71 km a už asi od 55. kilometru mi ty nohy moc nešlapaly. Ale s pomocí margotky, kofoly a lentilek jsem to dala. 😁

Cyklodovolená - den 3. okolo tří pivovarů

Ráno, zatímco Fána spal, jsem si odběhla na masáž. Podařilo se mi totiž vecpat do místního rehabilitačního centra, kde se zrovna uvolnilo jedno místo. Účinky tak střední, zatím nikdo nepřekoná naši hradeckou masérku Lenku. 

Pak jsem udělala dost velký nákup potravin a šla nám uvařit normální oběd. Takhle rychle se mi omrzela nabídka zdejších hospod (samé smažené, moučné a masité). A nejspíš v tom budu pokračovat - je to prima pocit, když vím, že si palivo vezeme s sebou. 😊

Dnešní cyklovýlet měl být kratší, tak jsme si jako body zájmu našli tři nejbližší minipivovary (Petrovice, Jílovice a pak Žumberk) a jeli jsme testovat a prohlubovat znalosti. No, už po tom prvním mě to přestalo bavit, takže ve druhém pivovaru bylo nejlepší pití kofola. 😁

Zajímavý opuštěný hřbitov cestou. Ve 20. letech minulého století patřil zdejším německým spoluobčanům. 

Moc mě dnes bavila krajina, kterou jsme projížděli. Mírné kopečky, hodně zeleného, málo lidí. A ve srovnání s naším krajem mnohem více luk a pastvin (než orné půdy). 

Výhled na naše městečko, Borovany. Dobře se zdálky poznají podle "řadící páky". 😊

Ujeli jsme 46 km, stačilo. 😁

Cyklodovolená - den 2. okolo Třeboně

Dnešek vyšel krásně. Počasí tak akorát, terén mírný, ujeli jsme pěkných 77 km. To je můj letošní rekord. 😊

Zkraje cesty mě zaujal oslík, s nožkama jako podle pravítka. 

Dále pak rozlehlý statek s falešnými rohy, asi pro efekt. S panem majitelem jsme si chvíli povídali a většinu času akorát nadával na památkáře - jak jen nařizují, ale ani korunu nedají. Pes se jmenuje Max. 

Jezdit podél rybníků a struh byla úplná balada. Příjemné klima a výhledy se nám ani za celý den neomrzely. 

Třeboň si u mě trochu spravila reputaci od minule. Bylo méně lidí, dalo se tam normálně pobýt. Jen mi tam podsunuli představu, že si chci dát kapra. Tak jsem si ho dala, ale mastnou rybu už zase pár let nemusím 😁

Nakonec jedna klasika - rybník Svět. 

Cyklodovolená - den 1. České Budějovice

Cílem letošní cyklodovolené je Třeboňsko. Tak jsme naložili kola a vlakem dojeli do Českých Budějovic. Přivítalo nás tam krásně zrekonstruované nádraží, fotky a krátké povídání najdete třeba tady.

Objeli jsme si centrum, vypadalo to takové malé, historické a milé. Živo bylo jak kde, u řeky Malše víc. 

Nakonec jsme skončili ve slavných Masných krámech a stálo to za to. 😁

Bydlíme v Borovanech a cestou jsme jeli přes Trocnov. Ten Trocnov. Žižka. Velká sláva. A ještě větší pomník... 

Fána vymyslel, že pomník a naše moka konvička mají vlastně podobný tvar.