Ulice byly normálně malé, domky pěkně nahusto, v centru spousta obchodů, barů a restaurací. Překvapilo mě, kolik barů mělo živé hudebníky. Ne jako bezvýrazný podkres k jídlu, ale s regulérním koncertem.
Domy se tu většinou drží v bílých a pastelových barvách, pěkně se na to kouká. Ani ta růžová mě nepřišla divná.
I náš hotel byl růžový, co by ne 😁
Jeho přední terasa:
Viděli jsme taky "malý Bílý dům", kde prezident Truman několik let jezdil pracovat a odpočívat. Byl překvapivě malý. Ale jeho prezidentská limuzína byla zase pořádně veliká.
Symbolem Key West je kohout...a fakt jich tam hodně chodilo jen tak po ulicích. Slepice se tam poflakovaly jako někde v Horní Dolní.
Viděli jsme zblízka obří výletní loď. Vůbec si nedovedu představit, že bych tam měla dobrovolně trávit čas.
Bylo hodně vedro, tak jsme se rádi zmáchali.
Cesta zpět byla stejně malebná jako cesta tam, jenomže jsme ji nakoukali už včera, takže mi dnes přišla o něco nudnější a delší. Tolik rovných úseků, kde se prostě nic neděje... Jen se občas mění rychlostní limit z 45 mil na hodinu na 55. Jo, většinu času tam člověk musel jet devadesátkou nebo méně...
Teď jsme jsme zpátky u Katky a Jindřicha, další super pokec, už zase ponocujeme 😁
Teď jsme jsme zpátky u Katky a Jindřicha, další super pokec, už zase ponocujeme 😁
Žádné komentáře:
Okomentovat