Jedna věc je, že si toho pamatuju čím dál míň, takže klidně můžu jezdit na stejná místa znovu. 😁 A druhá věc je, že se měním a všechno to vnímám trochu jinak. Třeba po dnešku si říkám, že všichni, co umí vymyslet a postavit stroje, co lítají do vesmíru, a všichni, co tam i letí, jsou fakt frajeři. (Co byl hlavní dojem před lety, to už samozřejmě nevím. 😁)
Znovu jsem si tady uvědomila, jak Američani umí show byznys. Všechny expozice mají vymyšlené tak, aby člověka zasáhly emočně i rozumově. Spousta faktů, obrazů, názorných ukázek a interaktivních heblátek, ale k tomu i patřičně dramatická hudba, osobní příběhy, citáty,... Já jsem jim to baštila i s navijákem.
Jinak technickým detailům houby rozumím, takže když vidím třeba to, co je na fotce níže (prý je to motor), tak nejvíc myslím na to, jestli tam opravdu potřebují tolik různých hadiček, trubek, gumiček a bazmeků. A jestli by to celé nemohlo být nějak jednodušší a uklizenější. (Nemohlo, já vím.)
Fánu to celé taky bavilo, což jsem si oddechla... Když už jsem ho tam vytáhla (aniž by po tom nějak zvlášť toužil) a když už vstup stál 2100 Kč. Ale shodli jsme se, že to za to stálo.
Dnes pro změnu bydlíme v "tiny house" a oproti včerejšímu ubytování u dálnice je tu báječný klid.
Žádné komentáře:
Okomentovat