Ráno jsme uznali, že být pěšák v Da Nangu je o ničem a že moc potřebujeme skútry 😁 "Naše" prádelna za rohem zároveň i půjčuje motorky, takže jsme tam skočili a se skoro nulovým papírováním máme zase na dva dny skútry. (V Hanoji v první půjčovně Fána prověřil kdejaký detail na našich strojích, tady to tak zevrubně obešel, udělal 3 fotky a dobrý. Však taky v Hanoji byla záloha 700 USD, tady 50. 😁)
Hurá, zase to frčí!! Musím si přiznat, že mě to baví. V tomhle letním počasí, v tričku a šortkách. Je to rychlé, flexibilní, všude to dojede a parkuje se taky kdekoli.
První cíl byla dominanta zdejšího zálivu - socha Lady Buddha. Je vysoká 67 metrů a je vidět odevšad. Kromě spousty fotících turistů se tam dost lidí i modlilo.
Další úkol bylo najít nějakou hezkou pláž na koupání. No... Na konci nějaké slepé cesty jsme zaparkovali, načež se od krajnice odlepil dědula a z kapsy vytáhnul letitý, vetchý papírek s anglickými slovy "Vietnam motorka parkování 10.000 dongů". Ok, máme za 20 Kč hlídané parkoviště 😁
Prošli jsme trochu zaneřáděnou cestou a kupodivu našli pláž. Bílých turistů nula, zato tam byly dvě party místních. Seděly asi 50 m od sebe, obě kalily a na plný pecky si z beden pouštěly muziku. Starší parta jela tradičnější hudbu, mladší zase víc do techna. A mezi nimi jsme se koupali. 😁 Teda, párkrát jsme smočili. Voda byla studená a slunce občas za mraky. Ale za ten pocit to stálo!
Nejvíc v šoku jsem byla na odchodu. Mladší parta odešla a toto všechno tam po nich zůstalo!! Než jsme ten údiv stihli strávit, přišel postarší chlapík a začal to po nich uklízet. Taky si smotával kabel od elektriky, který používali na svoji reprobednu. Tak jsme si říkali, že to je možná něco jako party servis. "Přijďte zapařit, za poplatek poskytnu elektriku a úklid odpadků." Nevím, nerozumím tomu.
Večer jsme ještě vyjeli do města odlovit jednu kešku a na nudlovou polévku s hovězím. Tohle jídlo mě fakt baví. Je to rychlé, člověk se tím zasytí, ohřeje, napije. U toho jsme trochu bloudili v hrozně malých uličkách, kde se ani nedá pořádně rozpažit. Skútry tam ale samozřejmě jezdí 😁 Lidem je tam vidět do obýváků, je to hodně "komunitní". (Obývák je asi zavádějící slovo. Prostě vstupní místnost do jejich obydlí, kde parkovali skútry, leželi na gaučích a koukali na telku, děti si hráli na podlaze a tak.)
Cestou jsme taky objevili park soch a jednu sochařskou strukturu na střeše muzea.
Dnes jsem taky poprvé jezdila na skútru po setmění, takže pro mě zase něco nového. Ale šlo to fajn. Jezdíme pomalu, po městě tak 25-35 km/h a i když je zdejší provoz velmi hustý, zatím jsme neviděli jediný incident.
Naše nové mašiny 😊
Žádné komentáře:
Okomentovat