sobota 18. září 2021

Den 6 - Do Mělníka (a domů)

Poslední den dovolené začínal prohlídkou Terezína. Na to jsem se těšila, protože jsem fanynka Josefova a jeho atmosféry, a tak mě zajímalo, nakolik to bude podobné.

Jo i ne. Pevnostní valy vypadaly hodně povědomě, i když měly jiné tvary a okolí.
Ale město samotné vypadalo jako docela normální historické městečko, většinou pěkně opravené, plné běžného ruchu. Snad jen ty široké a úplně rovné ulice by člověka mátly. A třeba kostel je skoro jako dvojče.
Fascinace Josefovem zůstává o dost větší. I v Terezíně se mi ale líbilo a příště snad bude i čas na vnitřní expozice. Dnes jsme potřebovali dojet na vlak do Mělníku, tak jsme trochu hejbli kostrou. Ale takhle v té polabské placce to jede skoro samo! 😁
Finální foto naší cyklodovolené před naším kanclem, pěkně ve firemních barvách.
Všecko se pěkně vydařilo, jsme spokojení a utahaní. 😊

Ještě shrnutí: dnes 59 km, celkem asi 360 km. Nastoupáno 4,4 km. Defekt žádný, jen se Fánovi namotala tkanička z cyklobrašny do kola. Nejhorší pivo byl Březňák a nejlepší desítka z rodinného pivovaru Ctiněves. 

pátek 17. září 2021

Den 5 - Do Terezína

Dnes jsme projeli jakoby tři různé světy. 

V okolí Bíliny je hodně těžkého průmyslu, ale zároveň krajinu i hodně rekultivují. Je to tam celé zvláštní, ale třeba ta rekultivace dopadne fajn. 
V Českém Středohoří se ráz krajiny zase proměnil, báječné ostré kopečky, pestré výhledy, ukryté malé vesnice, tradiční svět.
V jedné takové vesnici nás chytil déšť, tak jsme se zaparkovali do autobusové zastávky a posvačili. Největší luxus byl, že jsem chlapíky, co pracovali naproti na stavbě, poprosila o něco teplého a fakt jsme dostali hrnek kafe. 😊 A jako bonus se to tam jmenovalo Mrsklesy. 
 
Třetí svět přišel, když jsme sjeli dolů k Labi a do Lovosic. Civilizace, všude lidi, všude všechno. To je trochu nuda, ale zase jsme si mohli dát skvělou teplou večeři v pizzerii. 

Dnes jen 44 km, ale asi už jsem stejně jetá dostatečně. 😁
(Rozhledna Lovosice, protahuju se, ale asi to tak nevypadá.) 

čtvrtek 16. září 2021

Den 4 - Do Bíliny

Počasí s námi dnes trochu laškovalo, ale podařilo se projet jen s pár kapkami. Ovšem mračilo se to skoro celý den.
Objížděli jsme celý uhelný lom Bílina, z nějakých důvodů jsem ho chtěla vidět... asi že mě fascinuje ten obří hluchý flek na mapě (asi 5 x 5 km). A podařilo se nám nakouknout, zrovna když poprvé za den vykouklo sluníčko. Pak nás (slušně) vyhodila ostraha. 
Pak mě hodně zaujal Duchcov. Když jsme vstupovali do restaurace a ptali se, jestli si kola můžeme dát na zahrádku, majitel sebevědomě řekl: "Ano. Tady už se nekrade." Jinými slovy - dělící čára mezi bílou blahobytnější části města a vyloučenou lokalitou vede bezpečně daleko. Četla jsem si pak o nedávné historii města... a když to zkrátím, mají dost co řešit.

Zámek v Duchcově, kde bývalo kdysi centrum... Než se to tam vylidnilo. 
Kvůli jednomu deštíku jsme se museli ukrýt do cisterciáckého kláštera v Oseku, kde je náhodou i pivovar..... 😁
Za dnešek 62 km, zničená jsem jen tak příjemně 😁

středa 15. září 2021

Den 3 - Do Krupky

Dnes měl být odpočinkový den (jen 49 km). 😊 Ale odjezd z Děčína není zadarmo... Prvních 5 km je děsný krpál, člověk se sune na nejlehčí převod a stejně je málem pomalejší než nějaký chodec. Ale skvěle nám fungovala strategie hrát hry a u toho na kopec zapomenout. Např. uhodni, jaké číslo si myslím, jaké město si myslím, poznej písničku podle jejího přehnaně technicistního popisu... Nebo cokoli, co jsme zrovna za jízdy vymysleli, třeba: obstál by zákon, že když neobydlená nemovitost dojde do stavu ruiny, může propadnout státu...? 😁

Jinak odpoledne trochu poprchávalo, ale na to máme výbavu! Výhled taky trochu v mlze.
A ještě pár fotek z Děčína, kde se nám moc líbil zámek. Třicet let v něm pobývala sovětská armáda, ale teď už vypadá hodně hezky spravený. 

Výhled od zámku:

Dnes nocujeme v Krupce, hornické městečko ve svahu Krušných hor, kde se dříve těžil cín. Penzion připomíná zámeckou usedlost a je na místě bývalého hradu. Na fotce poznáte, co je co. 😊
Výhled od penzionu:
(Závazek na dnešek byl nepsat aspoň jednou tolik o jídle. Když zamlčím pečená žebra k večeři, mám splněno.) 

úterý 14. září 2021

Den 2 - Do Děčína

Dneska to bylo výživné! A krásné! Táhlý kopec nad Varnsdorfem byl na rozehřátí a na přemýšlení, co s řidiči, co neumí slušně předjíždět cyklisty. 

Pak jsme úžasně zakufrovali, což mě hodně rozesmálo. 
V Krásné Lípě jsme dali oběd v pivovaru Falkenštejn a asi poprvé jsem si z lístku dala dvě hlavní jídla 😁 Ale obojího byly tak malé porce, že to bylo akorát (pro cyklisty našeho kalibru).

Pak moc hezká příroda Českého Švýcarska, spousta skalisek, vinutých cest, potůčků a mechu. 
Opět jsme si kousek zajeli přes Německo, pro potěchu oka.
Jelikož okolní lesy byly místy dost sežrané od kůrovce, byla ze spodní cesty vidět i Pravčická brána. Sice jsme původně chtěli až k ní, ale vzhledem k pozdní hodině jsem byla ráda aspoň za tenhle pohled. (Já jsem tam totiž nikdy nebyla!) 

V Hřensku, 13 km od noclehu, ale bylo potřeba dát větší pauzu. Strávili jsme ji ve společnosti  pečené kachny a to bylo skvělé. Nějakou energii mi to dodalo, ale stejně jsem cestou do Děčína mlela z posledního. Dokonce jsem potřebovala pauzu uprostřed úseku z kopce 😁
Však to taky bylo dneska 76 km. 

pondělí 13. září 2021

Den 1 - Liberec - Varnsdorf

Všechno vyšlo na jedničku: počasí příjemné, tak akorát, trasa báječná a rozmanitá. Ujeli jsme 69 km. 


Moc mě potěšilo jet přes Německo - ten pořádek a decentnost všeho mi dělá dobře.

Kurort Oybin, klášter na skalách, moc zajímavé místo. 

A když jsme dorazili do Varnsdorfu, tak už jsme byli líní jezdit ještě 4 km přes město do pivovaru Kocour... Ale museli jsme ještě do potravin a to bylo vlastně na půlce cesty... A nakonec jsme si s potěšením fiknuli ještě 8 km navíc kvůli pivu. 😁
A taky se potvrzuje staré dobré pravidlo - kopce nevadí! Prostě se akorát jede pomaleji nebo jde pěšky... A pak se zase jede z kopce.😊



sobota 11. září 2021

Cyklodovolená – severní Čechy

Oprašuju cestovní zápisník, protože v pondělí se chystáme na letošní druhou dovolenou na kolech. (Ta první červnová v okolí Brna se sem ani nedostala, asi protože to byly jen 4 dny na kole.) Teď to bude 6 dní, v plánu je nějakých 300 km. Start v Liberci a konec nejspíš v Mělníku. Na mapce jsem vyznačila noclehová místa. 


 

Barcelona - den 8.

Všechno dobře dopadlo, už jsme zase zpátky doma. Velmi nevyspaná, navíc ten teplotní šok a v Čechách to žije úplně jinými tématy... Ale to n...