Cyklo Olomoucko - den 6.

Poslední den naší dovolené. Naplánovali jsme si přejezd do Přerova a tam už sednout na vlak domů.

Olomouc jsme elegantně profrčeli po cyklostezkách, za nějakých 5 km jsme byli z města pryč. Takhle jsme za celou dovolenou otestovali 4 směry, kudy vyjet z Olomouce a vesměs to byly moc pěkné trasy - po celé délce cyklopruhy, často hned vedle chodníku (tedy ne vedle aut). Pohodlně se po tom jezdilo. (Hradec to v tolika směrech nemá takhle pěkně pořešené...)

Koberec mezi tramvajovými kolejemi. Někomu i na takovém detailu záleželo. 

Oběd jsme si cestou dali v Brodku u Přerova. Místňák nám dal krásně přesný popis, jak se do restaurace dostaneme. Ale i přesto jsme podnik jménem Grand napoprvé minuli. Proč asi... 😁 Ale byla to solidní jídelna, každý den na výběr ze 6 jídel. 

Přerov působil nesourodě. Na příjezdu obří chemické závody, pak hrozně hustý průtah městem. Historické centrum pěkné, ale živo bylo jak kde. Třeba na náměstí, kde v podloubí místo kaváren provozují parkoviště, bylo dost mrtvo. 

Ale opravený Tyršův most se mi líbil moc. Nejen kvůli výzdobě, ale i kvůli tomu, že půlka byla pro chodce a kola a jen jeden (jednosměrný) pruh byl pro auta. 

Doma šťastné shledání s Matyldou.  

Cyklo dovča se krásně vydařila, 304 km a 0 defektů. 

Cyklo Olomoucko - den 5.

První bod na dnešní trase - Týneček, kam jsme 16 let jezdili za Berkovou babičkou. Ukázala nám to tam teta Helenka, kterou jsem taky asi 7 let neviděla. Moc nestárne. A bylo to celé jako moje soukromé muzeum ❤️

Akorát. Zůstala tam kupička pohledů, co jsme bábi celé ty roky posílali. Tak jsem nakoukla. Bylo to hodně nostalgické... až do momentu, kdy jsem objevila můj pohled z Plumlova. Ten Plumlov, kde jsem nikdy nebyla. A předevčírem jsem zjistila, že už jsem tam s Fánou byla. A teď jsem zjistila, že jsem tam byla i s Berkou. No. O mé paměti to nic hezkého neříká. (A nebo je Plumlov tuctový zámek, který nikomu v paměti neutkví 😁😁) 

Dál jsme jeli 6 km furt do mírného kopce. Makačka, ale po zbytek dne jsme se už jen vezli z kopce dolů. Podél řeky Bystřice bylo krásně. 

Míjeli jsme taky vojenský prostor Libavá. To je na fotce podle výbavy poznat, že. 

Většina trasy domů byla podél kolejí (a řeky). 

Železniční stanice Hrubá Voda je teda samá zašlá sláva. Škoda, bývalo by se tam opravené nádraží krásně vyjímalo.

Pak jsme si dali asi pivo a půl v minipivovaru Ničitel. Tam se se nám moc líbilo. A když jsme pak uviděli vedle cesty "pump track", hned jsme na něj vlítnuli. Já jsem jezdila jako pravá teta s košíkem (= opatrně), kdežto Fána mi chtěl ukázat pár jumpů. Než jsem se stihnula ohlédnout, ležel na zemi a nad ním oblak prachu. 😁 Hned vyskočil, byl za hrdinu - a ten odřený bok nikomu ukazovat nemusíme. 😊

Nejkurióznější místo pro večerní svačinu. Nojono, lavička zrovna v dohledu nebyla. 

Dnes 61 km a zatím nejhezčí trasa. 

Cyklo Olomoucko - den 4.

Dnes jsme se potkali s Líbou a zašli společně na oběd. Milé setkání, probrali jsme všechny novinky, příbuzné, naše kočky a úrodu třešní.

Mám radost, že jsme Líbu vzali někam, kde to ještě neznala - Červený kostel, který teď patří knihovně a byl předělán na koncertní a výstavní prostor a přistavěli k němu zázemí s kavárnou. Moc se mi to tam líbilo.

Odpoledne jsme pak jen cik-cakovali po Olomouci, jen tak, kam nás vedla zvědavost. Už jsem potřebovala trochu bezcílnosti a nejet někam na čas. 😉

Olomouc vypadá živá, krásně různorodá, asi to bude prima místo pro život.

A ještě jedna zajímavá stavba: přestavba sila na kancelářské prostory. 

Cyklo Olomoucko - den 3.

Dnešním cílem byl Plumlov a Prostějov. Je to tady sice převážně placka, ale když je protivítr, tak to teda moc nejede...

Jen co jsme dojeli k zámku Plumlov - který je vyhlášený a nikdy jsem ho neviděla - tak mi došlo, že jsme tam s Fánou asi před 3 lety byli. 😁 No neva, teď už si to snad zapamatuju. 

V Prostějově jsem se hlavně chtěla potkat se svou kolegyní a to bylo moc milé setkání. My všechny české profesionální organizátorky jsme se před časem potkaly online, tak bylo prima, že nám to s Kristýnou vyšlo i osobně. 

Prostějov působil jako pěkné a udržované město, s velmi dobrou podporou pro cyklisty. A jiné sportovce - tady třeba dali dočasně hřiště na plážový volejbal rovnou na náměstí. 

Stavba městského divadla od Kotěry, 

Dva chlupatí kámoši si povídají 😉

Nazpátek už se mi dnes už podařilo jet vlakem, takže denní kilometry byly "jen" 53 km. Fána jel po svých a dal 68.

Večer jsme ještě zašli na pivo s Fánovou švagrovou a jejím mužem a to byl moc fajn pokec. 

Cyklo Olomoucko - den 2.

Je načase vyjevit pravý důvod naší cesty do Olomouce. Fána byl objednaný na vlasovou kliniku. A nový porost si vybral úplně nadčasově - až do 90 bude pořád vypadat čupr.

Pak jsme vyrazili směr Loštice - chtěli jsme to tam vidět už včera, ale kvůli počasí nám to nevyšlo. Jeli jsme přes Litovelské Pomoraví, což je moc pěkný kousek krajiny, s klikatou říčkou a zvláštními lesy. 

Občas jsme jeli zkratkou. Moc prima. 

Na oběd v Litovli, které se říká Hanácké Benátky. Tam se mi líbilo.

V Lošticích jsme pak zažili tvarůžkové všechno: koláček, zmrzlinu, tatarák a muzeum. Muzeum bylo docela fajn. Ale tvarůžková zmrzlina mě zklamala - doufala jsem, že bude fakt slaná. A ona byla do sladka. 

Listový koláček plněný tvarůžkovým krémem,  mňam.

Zakladatel tvarůžkárny Alois Wessels a já. 

Nazpátek už jsem to nechtěla celé jet na kole, chtěla jsem si udělat pohodový den. (Fána nic takového neřešil, ten to chtěl jasně že celé na kole.) Jenže jeden vlak mi ujel, druhý nebral kola, třetí jel oklikou a čtvrtý byl za 2 hod. No tak jsem to teda ujela, 77 km, uff. 

Cyklo Olomoucko - den 1.

Pro tradiční cyklo dovolenou jsme letos s Fánou vymysleli Olomouc a okolí. Asi se nám líbilo, že to je podobná placka jako Hradecko. 😁

Ráno Fána vypadal trochu bez nálady (vstávali jsme na budíka), tak jsem na nádraží tajně zkoušela ukecat jednu slečnu, ať jde Fánovi dát pětikorunu, když se usměje. Minci jsem měla připravenou, takže by to slečnu nic nestálo. Ale nenašla na to odvahu 😁 Fána se nakonec usmál zadarmo, po tom, co si tuhle historku poslechnul.

Počasí bylo docela na bzum, tak jsme změnili plány a jeli až do Olomouce vlakem. A celé odpoledne na střídačku tak trochu pršelo a nebo nepršelo, ale na radaru za hodinu vždycky něco mělo přijet.

Tak jsme dali lehký program: kavárna, přesun do ubytování, pizza, minipivovar. 😁  Všechno to byla moc příjemná místa. 

Kavárna v budově Telegraph, krásně konvertovaná průmyslová stavba s galerií a coworkem.

Tedy, ještě že jsme mohli sedět vevnitř. 

Ubytování ve čtvrti Hejčín je moc pěkné a hned vedle máme prima pizzerii Hradlo. Takhle dobrou pizzu - základní variantu Margherita - jsem hodně dlouho nejedla. A to byla Fánova, takže jsem se musela brzdit. 

Po večeři jsme si v sousedství prohlíželi bývalou dělnickou kolonii tak zaujatě, až si nás všimnul majitel domu a kupodivu nás pozval na prohlídku do soukromého dvora, který sdílí asi 5 minidomků a on tam jeden z nich opravuje. To bylo super! Spousta historie tam na nás dýchala. 

A minipivovar Twinberg - 2 km od bydlení, hezky jsme si to vybrali. 😉 Ochutnali jsme 6 vzorků a samé dobré. 

Egypt - den 7.

Dnešek byl jako přes kopírák ke včerejšku. Dopoledne čtení a sport (spinning v tělocvičně, neb venku je vedro), po obědě knihovna (provedli jsme si tam check in a dokonce jsem chvíli pracovala - připravovala jsem si přednášku na příští týden!). Moje oblíbené křeslo v knihovně:

Odpoledne zase na pláž. Dnes bylo moře velmi klidné a tak se dalo plavat daleko a i v klidu i jezdit na paddleboardu. Minule jsem měla co dělat, abych se udržela vestoje, ale dneska pohoda. Voda je tu hezky čistá a viděli jsme spoustu barevných rybek. 

Pak jsem taky měla svoji vteřinu slávy - trénovali jsme na akro jógu. Než se to podařilo, občas jsme popadali a pěkně se obalili pískem. Takže v téhle pozici se ze mě písek sype Fánovi do očí a do pusy prakticky nepřetržitě 😁

Na rozloučenou s pláží ještě jedna fotka hor na druhé straně:

Poznámka k počasí: každý den tu bylo tak stejně, nebe modré bez mráčků, mírný vánek, sucho a slunce pere. Jeden by mohl být nadšený, že je pěkně. Ale mě ta neměnnost přijde zvláštní... 😁