Let jsem si užívala, protože jak poslední dobou spíš létáme s nízkonákladovými aerolinkami, už jsem si odvykla plnohodnotné péči v letadle. Takže najednou opět deky, polštářky, na výběr ze 3 jídel, alkohol i čokoláda. 😁
Letiště v Doha vypadalo hrozně rozlehlé a jedna část nás moc zaujala - pod střechou v hale tam byl parčík, se vzrostlými stromy, keři, vodními prvky. Ohromně to tam vylepšilo klima.
První dojmy z Hanoje. Živelná směs všeho možného - lidi, domů, aut, skútrů, obchodů, služeb, všeho... Nic nemá styl, nebo má, ale neladí s ničím okolo, všeho je moc, často na malé ploše. Najednou rozumím, proč vietnamské prodejny u nás vypadají tak, jak vypadají - oni to jinak neumí a mají to asi v DNA. Jsem dneska hrozně unavená, tak to jen tak na půl oka pozoruju a nic moc si nemyslím.
Potěšila mě večer návštěva místního minipivovaru, který jak kdyby vypadnul někde z hipsterského Karlína. Dali jsme se tam do řeči se zajímavým párem - Švýcar, bývalý diplomat ve Vietnamu a jeho žena Filipínka. Poradili nám nějaké tipy na cestu.
A ještě pár kuriozit. Ano, vidíte správně...
Zámečník rovnou na ulici.
Stánek s pejsky. Víc nevíme. Souvislost s předchozí fotkou určitě nulová.
Víc fotek a Fánovo povídání najdete jako vždy na https://frantisek-sychra.cz/.