Vietnam - den 3. skútr

Je to tady! Mám za sebou první den na skútru! A dobrý!!! 

Vyjet z Hanoje byl opravdu velmi velký zážitek. Hodně moc. 😁 Takový křest ohněm. Na skútru jsem seděla podruhé v životě (první testovací jízda byla před týdnem okolo HK). Ale vlastně se to dá zvládnout a celá ta doprava má nějakou logiku, ač se zdá šílená. 

Moje pozorování:

- Jezdí se tu spíš pomaleji a ohleduplně. Všichni se jeví tolerantní. 

- Teče to jako voda. Když se objeví překážka (chodec, někdo v protisměru vpravo, někdo odbočující), prostě ji obtečeme. Je jedno z jaké strany, hlavně se pohybovat plynule a předvídatelně. 

- Řeším hlavně to, co je přede mnou. 

- Jakoby nemůžu nic udělat špatně. Když jsme omylem v odbočovacím pruhu doleva a chceme jet rovně, prostě jedeme rovně. Třeba nejsme sami a ostatní stejně počítají s čímkoli. 

- Špatné by bylo náhle zabrzdit. Asi.

- To věčné lehké potrubování je jen informace "jsem za tebou".  Nic víc. Člověk se naučí rozpoznávat, jak troubí motorky, jak autobusy, jak nakláďáky. 

- Fána je skvělá opora. Tolik věcí dnes řešil jen on (půjčení motorek, jejich stav, tankování, kam jedeme, jestli jsem furt za ním...). 

Fotit jsem nic nestíhala... tak si dnes půjčím fotky z internetu. 

Ve městě to vypadalo třeba takto:

Výpadovka vypadala asi takto:

Ujeli jsme 100 km, z Hanoje do Mường Khến. Většinou to okolo cesty moc pěkné nebylo, aspoň dle mých měřítek. Dost binec, chaos, samé cedule, furt nějaké hemžení, úplně podivná architektura. 

Ale můj úkol byl dojet do cíle a to se podařilo. 😊 Hotel vypadá pěkný, jen tu řve karaoke 😁

Jo a ještě jeden milník: snědla jsem poprvé něco hůlkami. 😁 A ještě k tomu to byla nudlová polévka s hovězím masem. (Dobrá, zbytek nudlí jsem nakonec vypila.)